Příspěvky 2026
Konference Dějiny staveb 2026
Centrum stavitelského dědictví NTM Plasy, 17. – 19. dubna 2026
Anotace přihlášených a avízovaných referátů a posterů (ke dni 10. 4. 2026)
Pořadí referátů – návrh
Pořadatelé konference upozorňují, že se pořadí může ještě změnit.
| Pátek 17. dubna 2026 |
| Zahájení |
| Církevní architektura |
| Petr Macek Parléřovy klenby ve sv. Vítu I. – vysoký chór |
| Petr Macek Parléřovy klenby ve sv. Vítu II. – Svatováclavská kaple |
| Trojpaprsková klenba z kláštera v Emauzích Filip Facincani |
| Kostel sv. Mořice v Kroměříži – málo známé detaily východní zdi presbytáře Jan Štětina |
| Osudy rotundy sv. Longina na Novém městě pražském |
| Města |
| Věž Staré radnice v Uherském Hradišti Radim Vrla |
| Seidelhaus v Horním Slavkově. Dům s utajeným provozem a exkluzivním obytným zázemím Lubomír Zeman – Jakub Krček |
| Slavonice čp. 528 – proměna komunikačního schématu městského domu Michael Rykl, Martin Kolovský, Daniel White, Štěpánka Beránková, Ondřej Ocelík, Aneta Prouzová |
| Palác Lucerna – od superlativů po stavební rutinu Josef Holeček ml. |
| Proměna Litoměřic v 50. a 60. letech 20. století Jan Peer |
| Hrady, zámky, tvrze |
| Věž u Žižkovy brány na hradě Rabí Jiří Varhaník |
| Hrad Svojanov před pozdně gotickou přestavbou Jan Štětina |
| Martin Šanda – František Radek Václavík Předzámčí pardubického zámku |
| Zámek ve Verušičkách. Stavební vývoj podle posledního průzkumu. Václav Chmelíř – Eliška Houdová |
| Lovecký areál černínské bažantnice u Chudenic (okr. Klatovy) David Tuma |
| Města / konstrukce - apendix |
| Výsledky výzkumu historických krovů měšťanských domů v Chebu v letech 2015–2025 I. Michal Panáček – Radek Široký |
| Výsledky výzkumu historických krovů měšťanských domů v Chebu v letech 2015–2025 II. Michal Panáček – Radek Široký |
|
|
| Sobota 18. dubna 2026 |
| Organizační informace |
| Vrchnostenské hospodářské dvory |
| Karel Kibic |
| Mezi formou a obsahem aneb atypické dispozice barokních hospodářských dvorů Tomáš Karel |
| Ploskovický ovčín Eliška Nová – Miroslav Nový – Jaroslav Skopec |
| Lidová architektura |
| Obytný dům selské usedlosti a rychty v Bohaticích (č. e. 1, bývalé č. p. 5). Ojedinělý příklad vesnického domu na Českolipsku z počátku 17. století Miroslav Kolka |
| Kulacká secesia. Veľkoroľnícka usadlosť z roku 1930 v Ruskom Kerestúre (Srbsko) Maroš Volovár |
| Vesnický urbanismus jihovýchodní Moravy na příkladu Vlčnova Hana Fojtíková |
| Různé |
| Stavební plány v archivním fondu Ústřední správa Harrachovských velkostatků Eliška Seifertová - Racková – Jiří Slavík |
| “Na hlínu stavěný jest...” Martin Šanda |
| Hornické bydlení v 19. a 20. století na Teplicku Tereza Peerová |
| Vytápění – několik střípků k cestě našich předků při hledání efektivního vytápění v minulosti Martin Ebel |
| Protiletecká ochrana Plzně v období 2. světové války Alena Aubrechtová |
| Elektrické veřejné osvětlení – součást stavebního vývoje obcí Šimon Hejnic |
| Úvod do exkurze – klášter Kladruby |
| Areál kláštera a jeho hospodářské zázemí Jakub Krček |
| Středověký a raně novověký klášter a kostel Radek Široký – Michal Profant |
| Nový konvent a přestavba na pivovar Michal Profant |
| Zakončení konference |
| Otevření expozic CSD NTM, prohlídka výstavy Vytápění |
Anotace
Církevní architektura
Petr Macek
Parléřovy klenby ve sv. Vítu I. – vysoký chór
Parléřovy transformace zažitých řešení.
× × ×
Petr Macek
Parléřovy klenby ve sv. Vítu II. – Svatováclavská kaple
Parléřovy transformace zažitých řešení.
× × ×
Trojpaprsková klenba z kláštera v Emauzích
Filip Facincani
V přízemí východního křídla konventu kláštera v Emauzích byl rozpoznán záměr klenout celé přízemí křídla trojpaprskovou klenbou. Tento částečně realizovaný projekt musel dle stavební posloupnosti objektu vzniknout někdy v průběhu 50. let 14. století a svojí povahou popřít klasickou dispozici východního křídla. Exkluzivní a bezprecedentní klenutí trojpaprskovou klenbou lze v této době a v případě Emauzského kláštera vztáhnout jak k dílu Matyáše z Arrasu, tak Petra Parléře — anebo spojit s neznámým stavebním mistrem činným na přelomu 1. a 2. poloviny 14. století v Praze. Nález doplňuje nejen představu o tvaroslovných polohách dobové architektury, ale současně se zdá být klíčem k zodpovězení otázek četně diskutovaných dispozičních proměn východního křídla.
× × ×
Kostel sv. Mořice v Kroměříži – málo známé detaily východní zdi presbytáře
Jan Štětina
Kostel sv. Mořice v Kroměříži byl budován od 60. let 13. století jako kolegiátní chrám zdejší kapituly, založené olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburka. Nejstarší částí chrámu, dokončeného až v 16. století, je rovně zakončený presbytář. Architektonické detaily jeho východní zdi, odkryté F. Syslem již při sondáži v 80. letech 20. století, doposud téměř unikaly badatelské pozornosti, nacházejí se totiž v obtížně přístupném prostoru za novogotickým oltářem. Aktuální operativní dokumentace těchto raně gotických detailů umožnila i jejich předběžnou interpretaci, která bude předložena k širší diskusi.
× × ×
Osudy rotundy sv. Longina na Novém městě pražském
Milena Hauserová
.
× × ×
Hrady, zámky, tvrze
Věž u Žižkovy brány na hradě Rabí
Jiří Varhaník
Neúplně dochovaná hranolová, dovnitř otevřená věž u Žižkovy brány na hradě Rabí byla v literatuře považována za strážnou věž, později byl předpokládán její obytný charakter. Příspěvek se blíže zbývá utvářením věže a její funkcí.
× × ×
Hrad Svojanov před pozdně gotickou přestavbou
Jan Štětina
Hrad Svojanov na českomoravském pomezí je složitým stavebním komplexem, vznikajícím již od 60. let 13. století, kdy byl založen králem Přemyslem Otakarem II. Z raně gotické fáze dosud přetrval břitový bergfrit s dvojicí vstupů, raně gotické jsou i úseky hradby na východním obvodu hradního jádra. Otázkou zůstává poloha raně gotického paláce i další zástavba nejstarší fáze hradu. Do 13. století naopak nelze řadit jádro tzv. Starého paláce, který vznikl až v mladších středověkých fázích. Také nejvyšší patro bergfritu je zřejmě mladším, ale ještě středověkým doplňkem. Přestože raně gotická obvodová hradba jádra byla zčásti zbořena a zčásti doplněna pozdně gotickou přizdívkou, dochovala si na několika místech pozůstatky zřejmě dodatečně přiložených pilířů či věžic. Stavební vývoj hradu v období před sérií pozdně gotických přestaveb, zahájených kolem polovina 15. století pány z Boskovic, byl tedy zjevně složitější, než předpokládaly dosavadní průzkumy.
× × ×
Martin Šanda – František Radek Václavík
Předzámčí pardubického zámku
Příspěvek přehledně shrnuje poznatky SHP a OPD budov čp. 2 a 3 v areálu pardubického zámku. Ty v minulosti sloužily mnoha obslužným funkcím, jako pivovar, konírny, zbojnice, ale také k ubytování vrchnostenských úředníků.
× × ×
Zámek ve Verušičkách. Stavební vývoj podle posledního průzkumu.
Václav Chmelíř – Eliška Houdová
Zámek ve Verušičkách (okr. Karlovy Vary) je dnes stavbou reprezentující se svou pseudoslohovou podobou. Nejnovější stavebněhistorický průzkum přinesl doklady k jeho tušené tváři renesanční a především barokní.
× × ×
Lovecký areál černínské bažantnice u Chudenic (okr. Klatovy)
David Tuma
Černínská bažantnice se nachází 3 kilometry jihozápadně od městysu Chudenice, u obce Lučice, v okrese Klatovy. Byla založena roku 1719 šlechtickým rodem Černínů z Chudenic, kteří se cíleně podíleli na krajinotvorné činnosti Chudenicka. Lovecký areál tak vyniká především v dokonalé symbióze s místní krajinou, která je pro kompoziční záměry mistrovsky využita a dotvořena pro potřeby loveckých kratochvílí šlechty v blízkosti panského sídla v Chudenicích či letního zámku Lázeň s přilehlým parkem a Americkou zahradou. V dochovanosti a unikátnosti místní krajiny se tak prolínají lovecké prvky a zařízení s cílevědomou snahou několika generací rodu Černínů pro osobité umělecké ztvárnění krajiny. Příspěvek se bude věnovat historii areálu loveckého zařízení v kontextu s vývojem bažantnic v českých zemích. Místní bažantnice totiž představuje autenticky dochované lovecké zařízení ohrazené kamennou zdí s řadou doprovodných provozních a hospodářských staveb, jimž dominuje obydlí správce bažantnice.
× × ×
Vrchnostenské hospodářské dvory
Karel Kibic
Nejstarší část hospodářského dvora u zámku v Zákupech, jeho jižní křídlo, vzniklo podle dendrochronologického datování dřevěných konstrukcí po roce 1695. O hospodářský dvůr tehdy nešlo; jednalo se o trakt s konírnami, nad nimi byly místnosti zvané sály, vzájemně různě spojované a užívané jako byty panských zaměstnanců. Přes značnou zdevastovanost se křídlo až do poslední obnovy v letech 2021–2024 dochovalo v podstatě velmi autenticky. Příspěvek by chtěl prezentovat některé zajímavé konstrukční detaily z původní výstavby, které vypovídají též o původním architektonickém pojetí. Přestože fasáda severního křídla dvora se jižnímu křídlu velmi podobá, podle svědectví archivních pramenů i podle dendrochronologické analýzy je severní křídlo o celé půlstoletí mladší.
× × ×
Mezi formou a obsahem aneb atypické dispozice barokních hospodářských dvorů
Tomáš Karel
Nad běžnou produkci barokních hospodářských staveb výrazně vynikají některé, zejména klášterní hospodářské dvory. Složité, propracované dispozice, často spojované s tvorbou J.B. Santiniho, byly sice již předmětem badatelské pozornosti, nicméně prozatím nebyla provedena hlubší analýza jejich architektonických konceptů. V příspěvku, který je v mnoha ohledech spíše diskusním rozhovorem, se autor pokusí nahlédnout do možných geometrických a ideových základů a souvislostí vybraných příkladů plaských klášterních dvorů Kalec, Hubenov, Sechutice, žďárských klášterních dvorů Lyra a Václavský dvůr a jejich srovnáním s jednoznačně santiniovským panským dvorem Lhotka u Opočna.
× × ×
Ploskovický ovčín
Eliška Nová – Miroslav Nový – Jaroslav Skopec
Na svahu vrchu Liščín mimo intravilán severočeské obce Ploskovice se nachází trojkřídlá budova bývalého ovčína. Terénní dokumentace této památkově nechráněné k zániku odsouzené stavby rozkryla spolu s archivní rešerší podstatně pestřejší stavební vývoj, než by se na první pohled mohlo zdát. Původem barokní stavba byla rozšiřována a etapovitě přestavována po celou první polovinu 19. století. Zajímavé jsou též poznatky k provenienci části stavebního materiálu ze středočeských panství toskánských Habsburků, jimž Ploskovice patřily.
× × ×
Města
Věž Staré radnice v Uherském Hradišti
Referát pojednává o výsledcích aktuálního průzkumu věže Staré radnice v Uherském hradišti, kde se podařilo významně doplnit a zpřesnit dosavadní znalosti o objektu. Dominantní je zde pozdněgotické faze z 2. poloviny 15. století, jejímž dílem je podstatná část stávající věžem včetně zbytků dřevěných podlah a dalších detailů.
× × ×
Seidelhaus v Horním Slavkově. Dům s utajeným provozem a exkluzivním obytným zázemím
Lubomír Zeman – Jakub Krček
Lubomír Zeman ̶ Jakub Krček
Seidelhaus čp. 480 ve Smetanově ulici v Horním Slavkově je většinou hodnocen jako vzácně dochovaný objekt bývalého rudného mlýna (drtírny cínové rudy), vystavěný pravděpodobně v době rozmachu báňského podnikání ve druhé polovině 16. století. Novější literatura tuto představu zpochybňuje a pozůstatky technického zařízení v přízemí určuje k drcení obilí a celý objekt spojuje s funkcí sladovny (související s provozem městského pivovaru). V patře a podkroví se dochovaly obytné prostory s poměrně exkluzivním řešením. Příspěvek představí dosud nově objevené skutečnosti jinak stále tajemstvím zahaleného domu.
× × ×
Slavonice čp. 528 – proměna komunikačního schématu městského domu
Michael Rykl, Martin Kolovský, Daniel White, Štěpánka Beránková, Ondřej Ocelík, Aneta Prouzová
Proměna schodišťového uzlu, změny využití zadní části domu s polopatrovým řešením a charakteru domu z domu s průjezdnou síní na dům průjezdový Od pozdní gotiky po konec 19. stol.
× × ×
Výsledky výzkumu historických krovů měšťanských domů v Chebu v letech 2015–2025 I.
Výsledky výzkumu historických krovů měšťanských domů v Chebu v letech 2015–2025 II.
Michal Panáček – Radek Široký
Od roku 2015 probíhá soustavný průzkum a dokumentace historických krovů v centru města Chebu. V letech 2020–2023 byl podpořen dotačním projektem v rámci programu ÉTA technologické agentury ČR. Zaměřil se na komplexní poznání souboru historických krovů měšťanských domů. Jedním z hlavních výstupů projektu byla vědecká publikace obsahující jak shrnující tematické kapitoly, tak systematický katalog všech zdokumentovaných konstrukcí. Druhého, doplněného a rozšířeného vydání knihy, které je určené pro širokou odbornou I laickou veřejnost se ujal jeden z řešitelů projektu, Západočeský institut pro ochranu a dokumentaci památek o. p. s. Představen bude celý obsah rozsáhlé publikace, která zahrnuje tři svazky. První svazek bude zároveň již ke koupi.
× × ×
Palác Lucerna – od superlativů po stavební rutinu
Josef Holeček ml.
Palác Lucerna představuje v narativu českých dějin architektury a stavebnictví počátku 20. století neopomenutelnou kapitolu – příběh veleúspěšného stavebníka, geniálního podnikatelského plánu i fenomenálního konstrukčního řešení.
Legendární jedenáctipodlažní stavba je po stavební stránce častovaná řadou superlativů, z nichž mnohé jsou oprávněné, mnohé nikoliv, a především mnohé ještě zůstávají nepozorovaně skryté.
Cílem příspěvku je v první části krátce shrnout nové poznatky více než rok probíhajicího stavebně historického průzkumu objektu, které v mnoha ohledech posouvají tradované skutečnosti.
V druhé části budou některá nová zjištění prezentována na třech fenoménech podrobněji, tak aby zároveň bylo možné odprezentovat rozsah průzkumu a způsob práce. Těmito tématy jsou:
1) Vácslav Havel jako sveřepý stavebník využívající instituci odvolání během stavebního řízení – příběh dlouhé výstavby a vztahu k úřadům
2) Objekt Lucerny jako první železobetonová civilní stavba aneb tři různorodé etapy výstavby – složitá konstrukce a proměna návrhu
3) Smysl pro detail: ve všech etapách uplatnění pozoruhodného technického řešení zejména oken, příp. povrchů, a také zcela unikátního systému zejména technického zařízení.
× × ×
Proměna Litoměřic v 50. a 60. letech 20. století
Jan Peer
Po skončení 2. světové války čelily Litoměřice po stavební stránce dvěma výzvám: obnově historického jádra a nutnosti navýšení bytového fondu. Po stránce památkové i architektonické kontroloval v té době veškeré dění ve městě Státní ústav pro rekonstrukci památkových města a objektů (SURPMO). Podnik SURPMO se od poloviny 50. let zabýval asanací historického jádra města. Nový asanační plán vznikl v roce 1956 a na základě rozsáhlých analytických rozborů řešil regeneraci města. Pro zachování městského centra měla zásadní význam přeložka železniční trati v jižní části města, a také vybudování nové obvodové komunikace v letech 1954–1958 vedoucí od mostu na křižovatku Na Kocandě a dále na Českou Lípu, druhou stranou ulicí Na Valech směrem na Ústí nad Labem. Tyto akce byly jedním z nejvýznamnějších zásahů do širšího historického jádra Litoměřic, znamenaly však také velké ztráty na stavebním fondu. Došlo např. ke stržení domů v několika ulicích, byl zbořen barokní špitál s kaplí sv. Anny (tzv. Trojče), hostinec Na Kocandě či bývalá soudní věznice. V návaznosti na novou urbanistickou koncepci začala růst v blízkosti městského centra nová panelová sídliště. Již v roce 1959 bylo severovýchodně od městského jádra navrženo sídliště Kocanda, vystavěné mezi lety 1966–1969 a zahrnující také objekty občanské vybavenosti – školu, školku sportovní areál...
× × ×
Lidová architektura
Obytný dům selské usedlosti a rychty v Bohaticích (č. e. 1, bývalé č. p. 5). Ojedinělý příklad vesnického domu na Českolipsku z počátku 17. století.
Miroslav Kolka
Příspěvek bude věnován obytnému domu č. e. 1 (bývalé č. p. 5) v Bohaticích, který je aktuálně nejstarší bezpečně datovanou vesnickou stavbou na Českolipsku a náleží k nepočetnému souboru vesnických domů v severních Čechách z konce 16. a první poloviny 17. století. Prezentovány budou výsledky stavebně historického průzkumu objektu. Z nejstarší stavební fáze, jejíž dokončení je možné položit k roku 1606, případně krátce poté, je zachováno kompletně hrázděné patro nad obytným dílem, patrně také torza roubení v mimořádně rozlehlé světnici v přízemí a části prvků krovu, použité při jeho mladší přestavbě. Jednalo se tedy již v této době o patrový dům s roubeným přízemím, doplněným podstávkou, a hrázděným patrem. Uvedeny budou analogie z okolních regionů a mladší příklady tohoto typu staveb, doposavad datované nejdříve do druhé poloviny 17. století. U sledovaného domu budou krátce popsány také mladší stavební etapy, především výstavba dochovaného krovu nad obytnou částí (dokončeno kolem roku 1718) a klasicistní přestavba velmi zajímavě navazující na starší obytné jádro (dokončena kolem roku 1820).
× × ×
Kulacká secesia. Veľkoroľnícka usadlosť z roku 1930 v Ruskom Kerestúre (Srbsko).
Maroš Volovár
Obec Ruský Kerestúr v severnom Srbsku je kultúrnym centrom diaspóry Rusínov, ktorých predkovia kolonizovali v 18. storočí spolu s druhými etnikami južnú Panóniu, vymanenú z osmanskej moci. V 19. storočí prevládali v obci jednoduché trojdielne roľnícke domy z nabíjanej hliny s trstenou strešnou krytinou. Koncom storočia sa začala obec výraznejšie majetkovo diferencovať a najbohatší sedliaci investovali do reprezentatívnych tehlových obydlí so slohovými ohlasmi na fasádach. Tieto tzv. „švábske“ domy sa budovali po vzore nemeckých spolukolonistov, nositeľov súdobých trendov v architektúre a stavebnej výrobe. V príspevku predstavíme jeden taký dom v centre Kerestúra a jeho stavebný vývoj. Výstavný jednotraktový dom približne z roku 1900 bol v rokoch 1928–30 rozšírený o ešte výstavnejšie dvojtraktové uličné krídlo mestského charakteru.
× × ×
Vesnický urbanismus jihovýchodní Moravy na příkladu Vlčnova
Hana Fojtíková
Vývoj vesnického urbanismu mezi obdobím středověku a novověku představuje stále málo probádanou kapitolu vývoje osídlení českých zemí. Příspěvek předkládá urbanisticko-morfologickou analýzu vesnice Vlčnov (okr. Uherské Hradiště), která představuje typickou vesnici jihovýchodní Moravy vyznačující se značným počtem usedlostí. Po rozboru a interpretaci archeologických souborů a stavební analýze tradiční architektury bylo možné vytvořit model hypotetického vývoje a raně novověké transformace sídelního celku. Je zcela zřejmé, že vesnice proděla v 17. a 18. století zásadní proměnu, jejích souvislosti budou předmětem dalšího výzkumu.
× × ×
Různé
Stavební plány v archivním fondu Ústřední správa Harrachovských velkostatků
Eliška Seifertová - Racková – Jiří Slavík
V přístupném, ale prakticky neznámém archivním fondu jsou uloženy plánové dokumentace řady objektů z harrachovských majetků v Čechách I v Rakousích. Vnitřně neuspořádaný fond byl autory příspěvku přehlédnut, plány byly náhledově fotografovány a určeny. Následně byl vytvořen seznam plánových dokumentací či jejich částí. Fond obsahuje dokumentaci a projekty pro objekty panství a velkostatku – od areálů zámků přes výrobní objekty (vč. skláren), kostely a fary až po turistické objekty v Krkonoších. Lze jej využít nejen pro studium jednotlivých objektů, ale i některých významných stavebních typů, jako např. pivovarů nebo hospodářských dvorů. Pozoruhodné je i co ve fondu chybí…
× × ×
“Na hlínu stavěný jest...”
Martin Šanda
Příspěvek syntetizující poznatky z řady dříve provedených SHP, u nichž byla až nečekaně často u budov z období raného novověku zjišťována u kamenného i smíšeného zdiva přítomnost jílového pojiva namísto vápenné malty, a to nejen v případě lidové architektury či hospodářských dvorů, ale dosti běžně i u budov vysloveně zámeckých.
× × ×
Hornické bydlení v 19. a 20. století na Teplicku
Tereza Peerová
Těžba hnědého uhlí znamenala v 19. a 20. století pro oblast pod Krušnými horami možnost nebývalého hospodářského, průmyslového, technologického a také stavebního rozmachu. Pracovní příležitosti do regionu přilákaly obrovské množství nezaměstnaných dělníků z vnitrozemí, a to mnohdy s celými početnými rodinami. Stávající bytový fond však zdaleka nestačil kapacitně reagovat na takto masivní migraci nových pracovníků. Příspěvek má za cíl představit možnosti hornického bydlení v 19. a 20. století na Teplicku coby specifické formy zaměstnaneckého bydlení. Pozornost nebude soustředěna pouze na dochovaný stavební fond, jeho typy, proměny, vývoj, ale také na bytové podmínky horníků či právní normy, které umožňovaly zřizování státních hornických kolonií či dělnických bytů.
Vytápění – několik střípků k cestě našich předků při hledání efektivního vytápění v minulosti
Martin Ebel
Co jsem neznal a co jsem poznal pří přípravě výstavy „Vytápění – proměny otopných systémů“: Zavádění tahového systému kamen v českých zemích až od počátku 19. století? Hlavní trendy vývoje kamen v 19. a na počátku 20. století v kostce.
× × ×
Protiletecká ochrana Plzně v období 2. světové války
Alena Aubrechtová
Příspěvek přiblíží podobu protiletecké ochrany Plzně v období 2. světové války, kdy byla cílem spojeneckých náletů vedených zejména proti bývalým Škodovým závodům, které patřily k významným zbrojovkám nacistického Německa. Významný cíl tvořila také železnice, kde byly útoky cíleny proti hlavnímu a seřaďovacímu nádraží. Následky náletů pociťovalo zejména civilní obyvatelstvo města, které bylo nuceno hledat útočiště v protileteckých krytech. Organizace protiletecké obrany, tzv. Luftschutz, prostupovala všemi složkami společnosti. O podobě a struktuře protiletecké ochrany (PO) města i průmyslových podniků přinášejí informace jak archivní prameny, tak i dochované objekty PO. Ty se nacházejí dlouhodobě bez využití a postupně se stávají archeologickými prameny. Válečné kryty, často již po dlouhou dobu vyřazené ze seznamu aktivních úkrytů, jsou ohroženy zánikem v důsledku stavebního rozvoje města. Dokumentovány byly dochované kryty a pozorovatelny.
× × ×
Elektrické veřejné osvětlení – součást stavebního vývoje obcí
Šimon Hejnic
Veřejné osvětlení výrazně ovlivňuje tvář měst a obcí v noci i ve dne. Je již neodmyslitelnou součástí ulic i fasád domů. Vývoj jeho konstrukčního a výtvarného poje???? však není řádně zdokumentován a znám. To se projevuje ztrátou některých nadčasových kvalit u nových soustav, špatným „historizujícím osvětlením“ v centrech měst nebo tichým zánikem mnohých cenných dochovaných svítidel a jejich nosičů. Příspěvek čerpá z dlouhodobého výzkumu a tvorby nejrozsáhlejší sbírky svítidel veřejného osvětlení v ČR. Pozornost je věnována především nejvíce opomíjenému období od ústupu obloukových lamp do příchodu sodíkových výbojek a LED zdrojů. Vyzdviženy jsou různorodé aspekty tématu, mnohdy přesahující do památkové péče a architektury.
× × ×
Úvod do exkurze – klášter Kladruby
Areál kláštera a jeho hospodářské zázemí
Jakub Krček
× × ×
Středověký a raně novověký klášter a kostel
Radek Široký – Michal Profant
× × ×
Nový konvent a přestavba na pivovar
Michal Profant
× × ×
Postery
Domy vypráví – architektura Litoměřic (POSTER)
Jan Peer
Na banerové prezentaci bude představena probíhající výstava v Oblastním muzeu v Litoměřicích, která se zabývá architekturou a urbanismem města Litoměřic od středověku po 2. polovinu 20. století. Každé vybrané období dějin města je nejprve všeobecně popsáno a následně je podrobněji představen vybraný reprezentant dané epochy. Jednotlivé domy jsou ukázány na prostorových modelech a často doplněny o příběhy, které se v nich odehrávaly. Součástí výstavy je řada edukačních prvků.
× × ×
K poznatkům o středověké podobě zástavby na náměstí v Teplé, okr. Cheb. (POSTER)
Hana Hanzlíková
Osudy středověkého města Teplá byly vždy svázány s historií zdejšího kláštera premonstrátů.
V letech 2012–2023 se podařilo provést stavebněhistorické průzkumy souvislého úseku zástavby v severovýchodním koutě Masarykova náměstí v Teplé. V roce 2012 č. p. 1, v roce 2013 kostela sv. Jiljí a v roce 2023 č. p. 3, 4, 5, 6.
Na příkladu stavebněhistorického průzkumu městských domů v severovýchodním koutě hlavního náměstí s dominantami budov kostela sv. Jiljí a radnicí je tak možno informovat o současném poznání jeho středověké podstaty a stavebním vývoji.
× × ×
Nové poznatky ke stavebnímu vývoji kostela sv. Jakuba v Želeticích (okr. Hodonín). (POSTER)
Petra Dohnalová
.
× × ×