„Dějiny staveb“, konference

CSD NTM Plasy, 25. – 27. dubna 2025

Aktualizace 25. 4. 2025, 13:30

Program:

Pátek 25. dubna 2025

Sobota 26. dubna 2025

Neděle 27. dubna 2025

Pořadí referátů

(Úprava pořadí referátů a přesných časů vyhrazena!)

Otevření expozic NTM v Plasích – sobota 26/4/2025, 18:00

Anotace referátů 2025

Církevní stavby

Předrománská sakrální stavba na Vyšehradě

Petr Macek – Ladislav Varadzin (Filip Facincani)

Archeologický nález předrománské stavby na Vyšehradě přináší řadu zásadních otázek týkajících se nejen nejstarší zděné architektury, ale i našich dějin. Zamyšlení nad možnostmi rekonstrukce vycházející pouze z torzálně dochovaných základů.

× × ×

Ke stavebním dějinám kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sušici

Jan Beránek, Filip Facincani

Příspěvek se zabývá nejstaršími stavebními dějinami kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sušici v uměle vymezeném intervalu let 1200–1450 — konfrontuje výsledky archeologického průzkumu, revidovanou pramennou základnu a dosud neznámé nálezové situace a ptá se po faktorech, které přímo ovlivnily dispoziční a elevační podobu současného kostela.

× × ×

Zaniklá loreta v Horažďovicích

David Tuma

Příspěvek se zabývá historií vzniku a vývoje méně známé stavby Plzeňského kraje – poutního místa v Horažďovicích a jeho zasazení do kontextu analogických staveb v Čechách. Počátky loretánské kaple jsou zde spojeny s odkazem v závěti majitele panství Horažďovic Františka Karla Matyáše ze Šternberka z roku 1659. Stavba plnila svou funkci více než sto let. Příspěvek se bude věnovat lokalizaci loretánské kaple v Horažďovicích a zejména stavebně-historickému vyhodnocení pozůstatků lorety v rámci dosud existující stavby a jejímu bezprostřednímu okolí.

× × ×

Bývalá jezuitská kolej s kostelem v Březnici: Koncept, stavba a přestavby

Michal Profant

Příspěvek je více pracovním zamyšlením na rozpracovaným průzkumem kostela sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského. Ten navazuje na už v minulosti zpracovaný stavebněhistorický průzkum k vydělené části bývalé koleje, užívané dnes jako fary, který přinesl řadu nových poznatků k formování, stavbě i následnému osudu rozlehlého areálu. Kostel s kolejí byl založen počátkem 40. let 17. století Přibíkem Jeníškem z Újezda a byl první velkou realizací později značně exponovaného architekta a stavitele Carla Luraga. Kostel v sobě patrně nese některé inspirační paralely, nejasné situace a řádku svou výpovědí – pro nás – zajímavých stavebních a architektonických perliček a nedostatků.

× × ×

Architektnicko-historický výskum kláštorného kostola sv. Antona Pustovníka v Červenom Kláštore; rámcová informácia o výsledkoch výskumu

Peter Glos

Príspevok má za cieľ v základných rámcoch prezentovať zadanie, súvislosti, rozsah a výsledky spracovania architektonicko-historického výskumu kláštorného kostola sv. Antova Pustovníka v Červenom Kláštore. Areál pôvodne kartuziánského, v 18. stor. kamaldulského kláštora je v súčastnosti v správe Pamiatkového úradu Slovenskej republiky. Výskum bol vyvolaný zámerom úradu pokračovať v prebiehajúceh obnove jednotlivých objektov a nádvorí kláštorného areálu obnovou a reštaurovaním interiéru aj exteriéru kláštorného kostola. Okrem všeobecného poznania má výskum slúžiť ako základný materiál pre určenie podmienok a vykonávanie jeho obnovy. Vzhľadom na časový limit bude mať prezentácia rozsah základnej informácie o výsledkoch výskumu, plné znenie príspevku bude publikované v tradičním zborníku z konferencie.

× × ×

Dom kamaldulského mnícha v Červenom Kláštore

Ľubor Suchý

V roku 2024 Pamiatkový úrad SR vypracoval architektonicko-historický výskum domu kamaldulského mnícha v Červenom Kláštore, postaveného v roku 1719. Objekt patrí k dvom mníšskym domom z obdobia 18. storočia, ktoré sa zachovali počas pôsobenia kontemplatívneho mníšskeho rádu Kamaldulov, po prestavbe pôvodne kartuziánskeho kláštora v Červenom Kláštore (pôvodne nazývaného „Lechnický“). Okrem sondáže sú súčasťou výskumu aj zachované historické zamerania areálu kláštora z rokov 1782 a 1786, vrátane pôdorysov mníšskych domov. V prípade skúmaného objektu bola 5 priestorová, trojtraktová dispozícia na plánoch oproti skutočnosti zrkadlovo otočená, čo zrejme aj pri komplexnej obnove v 60. rokoch 20. storočia viedlo k istým nesprávnym úpravám pre plánované múzeum (umiestnenie kúreniska). Predmetný prízemný mníšsky dom s vysokou sedlovou strechou je okrem výplní a podláh dodnes zachovaný s pôvodnými horizontálnymi aj vertikálnymi murovanými konštrukciami – maľovanými omietkovými vrstvami v interiéri, bohatej štukovej a výtvarnej výzdoby oratória, vrátane hambálkového krovu, ktorý v závere roku 2024 bol obnovený tradičným tesárskym spôsobom.

× × ×

Kostel Povýšení sv. Kříže v Kunraticích u Cvikova aneb Když se projektuje od stolu

Eliška Nová – Miroslav Nový         

V rámci zahušťování farní sítě za josefských reforem vznikla v Kunraticích u Cvikova lokálie pod patronátem náboženského fondu. Jako kostel poté téměř půl století sloužila raně barokní hřbitovní kaple sv. Josefa, která byla ve velmi špatném stavu a kapacitně lidnaté obci naprosto nepostačovala. V letech 1831–1833 byl proto na náklady náboženského fondu postaven nový kostel Povýšení svatého Kříže. Projekt byl vypracován přímo dvorskou stavební radou ve Vídni na základě vzorových plánů. Staticky odvážně navržená stavba provedená v nedostatečné kvalitě však už po 15 letech trpěla takovými poruchami, že bylo nutné provést razantní stavební zásah.

× × ×

Města

Dřevěné pohledové stropy v Českém Krumlově (Studie o jejich typologickém rozdělení a historickém vývoji.)

Jiří Bloch

V posledních desetiletích byl v Čechách během stavebních oprav velkého počtu památkových objektů nově odhalen početný soubor dřevěných pohledových stropů. Důvodem druhotné obnovy stropů byla především protipožární opatření z 2. poloviny 18. století, jejich součástí bylo i vkládání omítaných podhledů zakrývajících starší pohledové konstrukce. V Českém Krumlově bylo zjištěno přibližně 200 konstrukcí různého stáří, od středověku do poloviny 18. století. Můžeme tak mluvit o největší koncentraci pohledových stropů v našich zemích, z nichž některé nadále zůstávají skryty pod mladší konstrukcí, díky snaze o uchování zdobně řešených omítaných podhledů. | Součástí prezentace je i stručné představení souboru více než třiceti vystavených fragmentů stropů v Muzeu stavebních řemesel v Českém Krumlově.× × ×

× × ×

Nové poznatky o stavebním vývoji Juditiny věže v Praze na Malé Straně

Jan Veselý

Anotace: Celkovému poznání stavebního vývoje Juditiny věže byl věnován obsáhlý článek v časopise Průzkumy památek v roce 2008. Shrnoval poznatky z nedestruktivního průzkumu. V letech 2012 a 2023 a 2024 proběhly v rámci provádění stavebně-technického průzkumu tři fáze semidestruktivní a destruktivní sondáže, které umožnily doplnit a korigovat některé dřívější závěry. Nová zjištění se týkají především oprav dřevěných konstrukcí a fasád po roce 1900, ale také úpravy stropů horních pater v 16. až 19. století.

× × ×

Rathaus Seelowitz / Židlochovická renesanční radnice – vzor pro jihomoravská městečka

Hana Hanzlíková – Dana Novotná

Od středověku prošel způsob správy měst složitým procesem podle stavu práv a výsad, s rostoucím počtem obyvatel. Radnice plnily hlavní poslání pro výkon městské samosprávy, navíc se zde realizovala další veřejná činnost, tj. funkce soudní, tržní, šenkovní, váha, věznice, obydlí městských zaměstnanců. Velký rozvoj potřeb obecní samosprávy vyvolal potřeby výstavby a přestavby radních domů i v malých sídelních útvarech, městečkách, především na jižní Moravě, což je čitelné v jejich dochované struktuře do dnešních dob. Pro všechny tyto objekty je vzorem židlochovická radnice s vzácně respektovanou kontinuitou jejího využití od samých počátků. Prezentace stavebního vývoje radního domu v Židlochovicích v souvislosti s rostoucími nároky na rozvoj a uspořádání jejích dispozic.

× × ×

Klebelsberský palác v Mariánských Lázních. Skrytá tvář lázeňského města z Goethových časů

Lubomír Zeman

Dnešní Hotel Kavkaz v Mariánských Lázních, známý také podle dřívějšího pojmenování jako Hotel Weimar, patří, nebo spíše patřil, mezi největší a nejvýstavnější lázeňské domy ve městě. Ve svém luxusně zařízeném interiéru hostil řadu významných lázeňských hostů, od korunovaných hlav z celého světa, státníků či politiků, až po význačné umělce, básníky, spisovatele. Pod maskou pozdější historizující úpravy z let 1903-1908 podle projektu vídeňského architekta Arnolda Heymanna se skrývá původní objekt paláce postaveného v letech 1820-1821 pro hraběte Franze Josefa Klebelsberga, tajného rady a rakouského ministra financí. Se svou matkou Amalií Theodorou von Levetzow zde pobývala i krásná Ulrika, za kterou sem chodil sám kníže básníků Johann Wolfgang Goethe. Vlivem dlouhodobé neúdržby je objekt v havarijním stavu a samovolnou destrukcí se odkrývá dosud skrytá tvář klasicistního lázeňského města z Goethových časů. Příspěvek představí pozůstatky klasicistní stavby v interiéru, které pozvolna mizí i nález původní fasády dokumentovaný při nedávné záchovné opravě obvodového pláště.

× × ×

Sladovna pivovaru U Oštěpů s vertikálním hvozdem z konce 19. století. Labutí píseň jednoho z posledních staropražských pivovarů.

Jan Havrda – Matouš Semerád – Anna Žďárská

Při stavebně historickém průzkumu a archeologickém výzkumu realizovaném na parcele domu čp. 919 v ulici V Kolkovně v Praze na Starém Městě byly odkryty relikty historických staveb odstraněných při asanaci této části města (1904). Bezprostředně pod dlažbou dnešního dvora domu se dochovala sladovna jednoho z méně známých pražských pivovarů, jehož historie sahá minimálně do 15. století. K nejlépe zachovaným konstrukcím náležela pec vertikálního hvozdu z konce 80. let 19. století, kdy došlo k výrazné adaptaci sladovny, při které byl odstraněn starší hvozd, část interiéru byla prohloubena a do upraveného prostoru byla vložena nová pec. V rámci výzkumu se podařilo též odkrýt pozůstatky starších hvozdů z období pozdního středověku a novověku.

× × ×

Proměna architektury Lázní Kynžvart následkem opakovaných požárů města

Karel Kůt – Lubomír Zeman

Městečko Lázně Kynžvart bylo opakovaně postihováno běsněním přírodního živlu, který se vymanil kontrole především roku 1865. Tehdy zde v odstupu necelých tří měsíců dvakrát vypukl mohutný požár, zachvátil značnou část městské zástavby a měl zřetelný dopad na proměnu její podoby. Nejednalo se však o ojedinělou katastrofu, Kynžvart byl ohrožován šlehajícími plameny v podstatě napříč staletími. O těchto dramatických událostech nás blíže informují nejen písemné prameny, ale i náležité průzkumy stavebního vývoje individuálních objektů a analýzy urbanistického pojetí lokality.

× × ×

Forma následuje funkci aneb Přísně funkční Historismus

Martin Šanda

Roku 2018 provedený stavebněhistorický průzkum rozhlehlého historizujícího domu čp. 1000, v Hybernské ulici v Praze z let 1896–98 mimo jiné zajímavým způsobem doložit to, jak dispozice budovy a její konkrétní architektonické řešení velmi těsně souvisejí s jeho plánovaným využitím, což samozřejmě poněkud nabourává základní premisu funkcionalistů, podle níž se právě až ta jejich architektura vyznačuje mimořádným důrazem na funkčnost. Dělo se to však jistě i dříve a v příspěvku představený dům je toho bezpochyby dobrým důkazem.

× × ×

Hotel u Bílého koníčka v Třeboni (poster)

Martin Šanda

Ze stavebněhistorického průzkumu domu U bílého Koníčka v Třeboni zůstala vlivem následné nekomunikace investora provedena pouze průběžná průzkumová zpráva. I tato stručná zpráva ale obsahuje zajímavá zjištění a asi stojí za to se s nimi seznámit alespoň formou posteru.

× × ×

Lidová architektura

Laz Kokávka – materiálový prieskum lokality s archaickou ľudovou architektúrou

Zuzana Števková

Kokávka je laz nachádzajúci sa na Gemeri, nad dedinou Muránska Zdychava. Úzke doliny a nedostatok miesta na gazdovanie podmienil vznik stodôl v širokom okolí obce. Tie boli pôvodne určené iba na hospodárske účely, no neskôr sa popri niektorých z nich začali trvalo bývať. To viedlo k dvojrezidenčnosti a k rozdeleniu výroby medzi dve hospodárske centrá. Takým príkladom je aj laz Kokávka. Dnes ho tvorí 5 pôvodných chyžiek, 6 stodôl a jeden chliev. Všetky stavby sú drevené, s jednoduchou archaickou architekturou a vrúznom štádiu degradácie. V rámci výskumu sme sa zamerali na určenie typov drevín, veku stavieb a zdokumentovaniu stavebných detailov.

× × ×

Najstaršia datovaná stodola na Zemplíne, vývoj a zánik

Maroš Volovár

Hrazdenú stodolu s drážkovou výplňou stien v obci Nižný Žipov (okr. Trebišov) sme dokumentovali ešte v r. 2015 a následne po jej zvalení v r. 2021. Bola dendrochronologicky datovaná do r. 1819/20 d, čo je vzhľadom na krátku životnosť tradičných hospodárskych drevostavieb úctihodný vek. V regióne bola jedinečná i svojím atypickým tesárskym tvaroslovím. Podľa zachytených stôp po starších tesárskych spojoch sa nám podarilo rekonštruovať jej prvotnú podobu a zaujímavý stavebný vývoj.

× × ×

Hrady, zámky, tvrze

Okno či střílna?

Jan Anderle

Zamyšlení nad možnou funkcí některých otvorů se štěrbinovým ústím a šikmo rozevřeně špaletovanou nikou.

× × ×

Kostel svatého Martina v Racově a jeho vztah ke stavbě hradu Prostiboře i jeho majitelům

Zdeněk Procházka:

Stavby kostela sv. Martina v Racově a hradu Prostiboře – Kopce, které leží na okrese Tachov vzdálené od sebe sotva 6 km mají mnoho společného. K tomuto novému zjištění přispěla především dendroanalýza dřevěných prvků obou staveb i rozbor kamenicky opracovaných článků. S přímým vztahem Prostibořiců ke kostelu se setkáváme u Habarta z Prostiboře, který mezi roky 1356–1362 držel podací práva ke kostelům v Racově a Prostiboři. Racovská svatyně byla budována kolem roku 1310, tedy ve stejném čase, kde kolem roku 1308 stavěli Prostibořici nedako odtud svůj rodový hrad. Obě stavby vyrůstaly pod dohledem stavební huti blízkého kladrubského kláštera. Nebylo jistě náhodou, že opaté tohoto kláštera měli úzké rodinné vazby na tehdejší majitele prostibořského hradu. Hmatatelným dokladem o zapojení stavební huti do výstavby hradu i kostela jsou shodně opracované kamenické články užité v obou zmíněných stavbách.

× × ×

Bečovská rytina hradu: rada idiotů (K ikonografii historických graffiti architektury)

Marie Malivánková Wasková

V přízemí bečovského donjonu, v odborných kruzích poměrně známého velmi početným souborem historických spontánních nápisů a kreseb sedmi století, se nachází mimo jiné malůvky i rozsáhlá rytá a rudkou vybarvená veduta hradu. Jedná se skutečně o pohled na bečovský areál v raném novověku?

× × ×

Smečno, zámek, dokumentace z průzkumu zdiva při příležitosti obnovy fasádních omítek

Eva Volfová

Při probíhající obnově fasádních omítek zámku ve Smečně, o. Kladno, v roce 1997, se podařilo lokalizovat zatím neznámou etapu výstavby pozdně gotické tvrze. Ta předcházela renesanční a barokní přestavbě zámku. Pod převážně novodobými fasádními omítkami se v odkrytém líci zdiva jižní fasády nalezly relikty původního jihozápadního nároží jižního křídla, obrys subtilní dvoupatrové věže a nevelký zazděný okenní otvor s kamenným ostěním. Publikování nálezu bránilo z počátku chybějící zaměření objektu a posléze i další pracovní povinnosti.

× × ×

Střílna pro lučištníka na hradě Zvířetice

Jiří Varhaník – Martin Šanda

V severozápadní okrouhlé věži hradu Zvířetice je dochována vysoká lučištnická střílna, směřující na východ k severní kurtině. Její existence v dosavadní literatuře reflektována nebyla.

× × ×

Archeologie v digitální éře: Nové poznatky z archeologického výzkumu hradu Rabí

Jindřich Plzák – Linda Foster

Příspěvek se zaměřuje na nejnovější poznatky z archeologického výzkumu hradu Rábí, konkrétně na oblast bývalého můstku, který spojoval velké a malé nádvoří, a na pozůstatky IV. brány. Výzkum probíhá s využitím moderních metod 3D digitální dokumentace, což umožňuje detailní analýzu terénu a stavebních reliktů. Nově byla také digitalizována část konírny, což přináší nové perspektivy v rámci stavebně-historického průzkumu objektu. Prezentace se bude věnovat jak samotným nálezům, tak metodologickým postupům, které přispívají k lepšímu pochopení stavebního vývoje hradu.

× × ×

Tvrz, hostinec, klášter, vila a muzeum v České Skalici

Eliška Seifertová Racková – Jiří Slavík

Muzeum v České Skalici je jedním z poutních míst zájemců o historii národního obrození. V 80. letech 20. století v jeho areálu vznikla další místní pamětihodnost – archeologicky byly odkryty a následně prezentovány pozůstatky tvrze se sklepením a válcovou věží. Souvislosti mezi hostincem a tvrzí jsou nejzajímavější kapitolou spletitého stavebního vývoje.

× × ×

Edmund Kunert. Castellolog – romantik uprostřed světové války

Martin Čechura

V archivu Archeologického ústavu AV ČR v Praze se dochovalo několik hlášení o prohlídkách některých hradních lokalit a drobných archeologických výzkumech, které prováděl německý badatel Edmund Kunert ve 30. a 40. letech 20. století. Některá z hlášení jsou doplněna i romantickými kresbami hradních zřícenin. Příspěvek představí tento zajímavý pramen, méně pak osudy samotného badatele, který je podobně jako mnoho jeho kolegů zcela zapomenut. Příspěvek součásti dlouhodobého projektu věnovaného německým badatelům meziválečného období.

× × ×

Voda pro Rataje

Milena Hauserová

Příspěvek seznamuje se zjištěním umělého původu vodního toku nazývaného v současných mapách Ratajský potok. Terénní situace naznačuje, že tato vodoteč byla zbudována proto, aby přiváděla vodu na temeno úzké ostrožny nad zátočinou Sázavy. Na špici skalnaté ostrožny leží městečko Rataje nad Sázavou, které od východu a západu zaštitují dva hrady. Zatím se nepodařilo zjistit žádnou pramennou zmínku o době vzniku a účelu tohoto zařízení. Nabízí se však dát ho do souvislosti s raně barokní přestavbou horního hradu na zámeckou rezidenci, kterou provázelo založení zahrady a štěpnice. Analogie ukazují, že kanály pro přívod vody k vodním prvkům v zahradách a zároveň pro hospodářské účely zámeckých sídel a jejich zázemí mají již starší historii. Není proto vyloučeno, že vybudování vodního přivaděče mohlo souviset již s provozem renesančního pivovaru v předdvoří horního hradu/zámku.

× × ×

Zámecké zahradnictví v Manětíně – několik poznatků k vývoji areálu

Tomáš Karel

Během posledního desetiletí se obnova zámeckého areálu v Manětíně soustředila do prostor bývalého zahradnictví se skleníkem a navazujícím ohrazením. Práce přinesly kromě poznatků z archeologického a operativního průzkumu také zajímavé informace z archivních materiálů a dendrochronologického vyhodnocení. Potvrdil se složitý a dlouhodobý vývoj prostoru s reprezentativní i užitkovou funkcí. Jak bývá obvyklé, přinesl průzkum i nové otázky, týkající se samotné výstavby barokního zámku a jeho zahrady.

× × ×

Úřednický dům s plánovanou filatorií a realizovanou magnanerií v areálu Veltruského zámku

Martin Šanda

Referát shrnuje základní poznatky v průběhu roku 2020/21 realizovaného stavebněhistorického průzkumu tzv. Úřednického domu, nacházejícího se v areálu Veltruského zámku. Průzkum kromě relativně běžných poznatků o úřednickém bydlení a kancelářích přinesl také poměrně překvapivé doklady o pěstování bource morušového a dále o plánovaném ale na místě nakonec nerealizovaném spřádání hedvábí, a to už v šedesátých letech 18. století. Vypadá to tedy že ve Veltrusech máme alespoň z části dochovanou, a to relativně unikátně, protože podobné prostory se jinak ve střední Evropě téměř nikde nedochovaly, pěstírnu bource morušového.

× × ×

Tvrz a zámek Veselí nad Úhlavou: Od středověké tvrze přes barokní sýpku k novogotickému zámku

Martin Kolovský – Michael Rykl

Panské sídlo ve Veselí nad Úhlavou vzniklo asi někdy ve 14. století. Od této doby prošlo mnohými přestavbami a střídáním majitelů i funkcí. Některé úpravy byly komplexní a úspěšné, jiné provizorní a nedokončené a vše vyvrcholilo velkolepou přestavbou na romantický novogotický zámeček v druhé polovině 19. století. Příspěvek představí stavební dějiny stavby i jejího okolí v kontextu doby.

× × ×

Různé

Rechle jako specifický typ vodní stavby

Jarmila Hansová

Ačkoliv je problematika plavení dřeva v poslední době v zorném hledáčku badatelů, pozornost se věnuje zejména vorařství, které bylo v roce 2022 zapsáno na seznam nehmotného dědictví UNESCO. V jeho stínu leží kdysi též hojně frekventované plavení polenového dřeva, a není proto divu, že se téměř zapomnělo i na nezbytné vybavení plavebních tras a skladišť dřeva, totiž na rechle, u kterých se plavené dřevo zastavovalo pomocí brlení. Většina rechlí totiž zanikla a z těch, které se zachovaly, je známa pouze hrstka. Navíc je jejich účel opředen mnoha omyly, často jsou pokládány jen za mostní stavby a lávky. Referát se zabývá rechlemi z hlediska jejich funkce a podstatných konstrukčních součástí, přičemž přináší nové poznatky na základě studia archivních pramenů a plánů i terénní dokumentace.

× × ×

Nová demokracie – nová škola. Ohlas evropských reformních snah o nové pojetí školských staveb v meziválečném Československu

Pavel Panoch

Příspěvek představí reformní snahy evropských, především holandských, německých a skandinávských architektů, zaměřené ve dvacátých a třicátých let 20. století na nový koncept a formu moderní školy, a míru jejich odezvy v prostředí mladého čsl. státu. Dobové snahy o novou školu nesouvisely pouze s ambicí demokratizace veřejného prostoru, ale reagovaly na nové nároky na školní budovy, týkající se jejich prostornosti, osvětlení a vytápění učeben, účelných komunikačních schémat budov a využití jejich okolí pro relaxační a tělocvičné aktivity (holandské tzv. open-air schools). Teoretická debata, probíhající na stránkách zahraničních a domácích architektonických periodik, se soustředila na ideová (i ideologická) východiska nové architektury školských staveb. Jí ovlivnění projektanti se v návrzích nových škol snažili zohlednit moderní hygienické a zdravovědné teorie, kondenzované v Le Corbusierovy „tři podstatné radostí“ (dostatek slunce, vzduchu a zeleně). Uplatnění představ o moderní škole v meziválečném Československu bude ilustrováno na příběhu geneze a realizace známého školského areálu v pravobřežní Labské kotlině v Hradci Králové, navrženého J. Gočárem, a několika dalších soudobých českých a moravských příkladech. Vybrané školské stavby budou analyzovány v kontextu středoevropského internacionálního modernismu a jeho nároků na stavby jako fyzicky i morálně zdravé a krásné stroje.

× × ×

Právnická fakulta UK a její budova na pozadí dobových společenských změn

Michal Patrný

Budova Právnické fakulty UK v Praze 1 vznikala v letech 1908–1931, přičemž počátek stavby samotné datujeme až rokem 1924. Vznik projektu budovy i její samotná stavba se odehrávaly na pozadí hlubokých společenských změn, které se nakonec na její podobě podepsaly přeci jen méně, než bychom čekali. Některé – doposud nepříliš známé historické okolnosti vzniku budovy fakulty – budou představeny tomto stručném příspěvku.

× × ×

Dochovaný úsek staré Linecké (Benešovské) silnice u Nespek

Milena Hauserová – Václav Láska – Martin Ebel

Velkým tématem současného studia historie krajiny jsou trasy, pozůstatky a stopy starých cest. Jejich datace je mnohdy obtížná. Autenticky dochovaný úsek staré poštovní tzv. Linecké silnice v lese nad obcí Nespeky s kamenným mostem dovoluje alespoň rámcovou dataci ve vztahu k dokladům o postupu výstavby tzv. zemských silnic z konce 18. stol. Z terénní situace lze vyčíst i trasu starší větve této komunikace, která tímto místem s velkou pravděpodobností procházela přinejmenším od zavedení pošty mezi Vídní a Prahou v 16. století. Krajními body sledovaného úseku jsou na straně jižní budova císařské poštovní stanice v Nespekách a nad strmým stoupáním do strání nad Sázavou zájezdní hostinec Křiváček (pravděpodobně přepřahací stanice). Dále trasa směřovala k následující stanici císařské pošty v Jesenici u Prahy. Výstavba nového úseku císařské silnice s mírnějším stoupáním tak, jak ji zachycuje II. vojenské mapování, odklonila dopravu ze starší strmé partie a vytvořila tak podmínky pro uchování asi kilometrového úseku včetně dosud památkově nechráněného mostu.

× × ×

Soutěž Popiš památku na Wikipedii.

Kristýna Kysilková – Jan Loužek (poster)

× × ×

Ženy jako donátorky v portugalské gotické architektuře: případová studie na příkladu osobnosti královny Eleonory a vybraných významných staveb

Kristyna Kysilková (poster)

V posteru bude načrtnuta osobnost královny Eleonory, její donátorské aktivity u konkrétních staveb portugalské pozdní gotiky a zasazení těchto staveb do stavebně historického kontextu uvedeného období. Zmíněn bude i faktický význam donátorky, jenž se promítl například i do funkce stavby/staveb nebo symbolicky do dekorace.

× × ×

Odhlášené konferenční příspěvky

Hrad Krásna Hôrka – stručný stavebný vývoj a metodika obnovy po požiari z r. 2012

Róbert Erdélyi

Hrad Krásna Hôrka bol do požiaru v roku 2012 považovaný za jeden z mála hradov na území Slovenska, zachovaných takmer intaktne, s minimom zásahov. Predprojektová príprava vrátane komplexných výskumov a následná komplikovaná cesta k projektu obnovy priniesli viac svetla do poznania nielen jeho stavebného vývoja, ale aj reálneho stavu v dobe požiaru. Všetky tieto poznatky, spolu s dobovými súpismi zbierkových predmetov z pôvodných hradných expozícií rodiny Andrássyovcov aj s dobovými správami z Uhorskej tlače, formovali nastavenie metodiky obnovy, ktorá sa musela popasovať aj s rozsiahlymi technickými problémami, súčasnými predpismi ale v neposlednom rade aj so zákonom o verejnom obstarávaní.

× × ×

Jak Santini konstruoval půdorysy

Petr Macek (nemoc)

Analýzy i „analýzy“ Santiniho úchvatných půdorysů přinášejí řadu nečekaných interpretací. Díky dlouhodobému průzkumu bych se pokusil představit jejich reálný vznik.

× × ×

Neslavný konec slavných plzeňských lázní

Zlata Gersdorfová (nemoc)

Příspěvek pojednává o zajímavé kapitole plzeňských dějin, kdy představitelé města chtěli z Plzně vytvořit západočeské lázeňské centrum. A jak už to v historii bývá, velkolepý záměr se až tak nezdařil….

× × ×