V souvislostí s expozicí Středověké stavební stroje budou až do 30. října 2022 v Centru stavitelského dědictví NTM Plasy mimořádně vystaveny repliky korun Karla IV. zapůjčené laskavostí Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře. Jedná se o svatováclavskou korunu, kterou nechal Karel IV. zhotovit ke své korunovaci 6. května 1346. a o korunu Svaté říše římské, jejíž vznik bývá historiky spojován s korunovací císaře Oty I. Velikého dne 2. února 962. Karel IV. byl touto korunou papežem korunován císařem roku 1355 v Římě.

Koruna svatého Václava – zhotovena roku 1346

Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem. Její existence je poprvé zmíněna v ochranném dokumentu ze 6. května 1346, který vystavil papež Klement VI. Svatováclavská koruna měla podle této papežské buly z roku 1346 spočinout na hlavě sv. Václava v pražském chrámu sv. Víta. Proto původně spočívala na lebce sv. Václava, jež byla uzavřena v relikviářové bustě sv. Václava ze zlaceného stříbra. Z jejího zasvěcení svatému Václavu se odvozuje její název – koruna svatého Václava. Tento název, který se poprvé objevuje v inventáři pražské katedrály z roku 1387 pod latinskou podobou corona sancti Wenceslai. V latinských pramenech bývala označována též jako corona regni Bohemiae – koruna Království českého.

Koruna Svaté říše římské – zhotovena roku 962

Vznik koruny Svaté říše římské bývá historiky kladena ke korunovaci císaře Oty I. Velikého, který byl dne 2. února 962 v Bazilice svatého Petra papežem Janem XII. pomazán a korunován římským císařem. Korunovace císařem byla až do raného novověku papežskou milostí. Karel IV. ve své Zlaté bule z roku 1356 stanovil přesné podmínky, za kterých měla probíhat volba římskoněmeckého krále. Volbu provádělo sedm kurfiřtů: arcibiskupové z Kolína nad Rýnem, Mohuče a Trevíru, falckrabě rýnský z Falce, vévoda saský, český král a markrabě braniborský. Karel IV. získal císařské korunovační klenoty do svého držení v roce 1350, kdy je přivezl z Mnichova do Prahy Klenoty byly uchovávány nejprve v kostele sv. Víta na Pražském hradě, po císařské korunovaci v Římě (1355) dal vystavět Karel IV. pro jejich trvalé uložení hrad Karlštejn.